Kterak Lenkačlenka stála dvakrát na bedně ( z toho jednou omylem)

Metalowy pies v cíli

Poprvé na bedně - tzv. regulérně

Podruhé na bedně - tzv. omylem

Jak jsem již uvedla v předchozím příspěvku, i na výborně zorganizovaný Ostravský půlmaraton se vloudila drobná chybička. Součástí závodu je totiž kromě obyvyklých kategoríí i soutěž 3-členných družstev. Nu což - rozhodli jsme se tedy s Liborem Homerem Svozilem a Tomášem Andy Mrajcem, že vytvoříme družstvo "Metalowy pies", vzhledem ke konkureci ovšem s pramalou nadějí na úspěch.

Po doběhu půlmaratonu jsme se o výsledek našeho mužstva nijak nestarali, kluci dokonce ani nečekali na vyhlášení výsledků, protože spěchali na nějaký pochopitelně metalový koncert do Polska.

Nejprve jsem celá šťastná vyskočila na bednu převzít pohár a cenu za 3. místo v kategorii ženy nad 35 let (tedy tzv. juniorky). Když jsem se poté kochala cenou, slyším najednou vyhlašovat družstvo Metalowy pies jako bronzové. Zcela překvapená, přesto však rozveselená jsem na bednu hopsal znovu, převzala hodnotnou cenu (samé dobroty-víno, štangle salámu a spoustu dalších pochutin), zakřenila se za účelem fotky a seskočila z bedny. V tom se na mě "vrhla" organizátorka Jarka naše Marathonka se slovy "Lenko promiň, my to popletli, vy jste skončili 4." a zástupce skutečného 3-tího družstva a dožadovali se předání ceny. Podrobena tomuto psychicko-fyzickému nátlaku jsem zamáčkla slzu, polkla slinu (zejména toho salámu je škoda) a vrátila to, co mi patřilo sice morálně, nikoliv však dle výsledků. Ale to hlavní - fotku na bedně - mi vzít nikdo nemůže, chicht!!!

Bronzový Ostravský půlmaraton - Bronzehalbmarathon in Ostrava

Svěží a usměvaví před startem - Frisch und lachend vor dem Start
Lenkačlenka jede -vede? - Ist Lenkačlenka in Fuehrung?
Strhaná v cíli strhávající startovní číslo - Erschoepft im Ziel
Půlmaratonská svačina - Die sgnt. Halbmarathonjause

Tak ho mám za sebou - Ostravský půlmaraton. Konal se v sobotu 27.9. v Ostravě - Hrabové. Počasí vyšlo podle mého názoru úplně ideální-sice svítilo sluníčko, ale nebylo horko a vítr zas tak hodně nefoukal. Prezentace před startem proběhla bleskurychle, šatny byly prostorné, čisté a vybavené, trať byla dobře značená a ještě před startem nám ji pro jistotu vysvětlil náš Hallootto.

Hrozně jsem se na tento půlmaraton těšila, protže mi loni utekl a dle vyjádření mých kolegů se jedná o hodně rychlou trať. Původně jsem si vysnila, že bych mohla pokořit svůj květnový osobní rekord (1:48:56), bohužel jsem v týdnu před startem brala antibiotika, takže jsem pro jistotu vůbec neběhala.Asi ani nebylo moc rozumné se půlmaratonu zúčastnit, ale když já se tolik těšila...Tak jsem si alespoň řekla, že poběžím zvolna, tréninkově, pomalu. Ale copak to jde? Zase mě strhnul dav a vidina bedny a toho osobáku...Ještě na 15-tém km to na ten můj rekord vypadalo, podle mezičasů dokonce na čas 1:46. Ale nakonec jsem cca poslední 3 km byla tak "ucaprtaná", že jsem byla spokojená i s časem 1:49:30 (časem si nejsem zcala jistá, je to čas z mých stopek, na ten oficiální jsem se ani nebyla scopna zeptat). No a taky mi samozřejmě udělalo radost 3. místo v kategorii ženy nad 35 let.

Tak a teď musím hrozně pochválit organizační tým. Všechno běželo jak po drátku, žádné zbytečné prostoje. Pivo v cíli a taky jiné občerstvení, teplá voda ve sprchách (no tak alepoň vlažná), svižné vyhlášení výsledků a tomboly.A pan starosty, co předával poháry celkem fešák :-) - na tom ale asi organizační tým nemá podíl.

I když drobná chybička se vloudila - o té píšu v dalším příspěvku.

Gestern bin ich den Halbmarathon im Ostrava gelaufen. Die Bedingungen waren toll - sonnig aber keine Hitze, die hervorragende Organisation, die gut markierte Strecke. Ich habe sehr auf den Halbmarathon gefreut, weil diese Strecke sehr schnell ist und ich habe von neuen Personalrekord getraeumt. Aber ich habe schon wieder ein bisschen Pech gehabt - in der Woche war ich krank und habe die Antibiotika eingenommen. Aus diesem Grunde bin ich eine Woche nicht gelaufen, ich habe keinen Training gemacht. Zuerst wollte ich nur langsam laufen.Aber nach dem 15-ten Kilometr habe ich sehr gute Zwischnezeit gehabt (fuer der Zielzeit 1:46)...Die letzte 3 Kilometer war ich leider sehr muede. So wie so bin ich mit der Zeit 1:49:3O und 3-te Stelle (Kategorie Damen ueber 35 Jahren) zufrieden.

Něco veselého a nikoli o běhu

Dneska jsem dostala e-mailem zprávu od své kamarádky. Je teda určena hlavně ženám a nejen běhajícím. Každopádně mě osobně hodně rozesmála a protože až do soboty, kdy plánuji běžet půlmaraton, nemám "co psát", vyplňuji okurkovou sezonu na blogu Lenkyčlenky alespoň touto pozitivní zprávou:

15 Km běh v Oswiecimi - velké zklamání 15 Km Lauf in Oswiecim - grosse Enttaeuschung

V sobotu 6. září se v polské Oswiecimi běžel již 3. Ročník běhu „O Puchar prezydenta Oswiecimi“. Na závod jsem se hodně těšila, poslední dobou mi to tzv. „dobře běhá“ a měla jsem v úmyslu si na této poměrně rychlé trati zaběhnout osobní rekord. Loni jsem coby začínající běžet trať uběhla v čase 1:22 a letos v dubnu jsem si v krosovém závodě v polském Rybniku ve stylu „do kopce z kopce“ zaběhla 15 km v čase 1:18.
Letošní rok jsem se za MK Seitl Ostrava účastnila já, Libor a Andy. Už během cesty z Ostravy nás lehce znepokojovala předpovědět počasí, pro náš region hlásili meteorologové teplotu 31 C a slunečno.
Přihlášení a vyzvednutí startovních čísel proběhlo v porovnání s loňským rokem hodně rychle, bez fronty a nějakých stresů. Měla jsem ohrmnou radost, když jsem mezi startujícími běžci potkala i pár svých známých Gregorze Wnuka a Laco Marase. Všichni jsme byli naladěni předstartovně – pozitivně.
Startovalo se v 11.00 hodin a to už byla doslova výheň. Sluníčko se předvádělo jako v červenci někde na Jadranu. Přesto jsem záběh rozběhla dobře. Na 5-tém kilometru jsem zjistila, že běžím rychle, průměr na 1 km mi dělala cca 4:32 min. Proto jsem zpomalila a až do 10-tého km jsem běžela v čase 5 min na 1Km.Všechno se mi zdálo úplně v pohodě, na 5.-tém i 10.-tém km jsem na občerstvovací stanici jsem poctivě doplnila tekutiny a říkala si, že ten osobák za 1:15 určitě dám. Ale zůstalo jen u představ a přání. Vlivem horka, sluníčka a kdoví čeho ještě se mi nejprve udělalo špatně od žaludku, pak mi začaly tuhnout nohy a cca od 13-tého kilometru jsem se už jen trápila a „modlila se“, ať do toho cíle alespoň doběhnu.
Čas v cíli jsem měla 1:20:24. Čili nic moc...Padla jsem na zem (strečink byl, ale trošku později), vypila snad litr vody a říkala si, že do Oswiecimi mě už nikdo nikdy nedostane. A k té mé blbé náladě se ještě přidal rozhoupaný žaludek, motající se hlava a zimnice...
Radost naopak měl Libor i Andy, kteří si své vytoužené osobáky zaběhli.Tak těm moc gratuluji a přeju jim to...
Cestu do Ostravy jsem skoro celou prospala, doma jsem sebou praštila do postele a zjistila, že mám teplotu. Kdoví, zda to byla příčina mého špatného času nebo následek mého běhu v horku. No ale chuť do běhání mi zůstala, smutek z neuskutečněného osobního rekordu vyprchá a snad si spravím náladu na Ostravském půlmaratonu v Ostravě.

P.S. Radostná novina: Grzegorz Wnuk má 3-tího syna. Jmenuje se Piotr!!!GRATULACE!!!

Am Sammstag 6.-September habe ich an 15-km Lauf in Oswiecim in Polen teilgenommen. Es hat sich um 3-te Jahrgang „Pokal des Praesidentes der Stadt Oswiecim gehandelt. Ich habe SEHR gefreut und ich habe im Plan gehabt, Personalrekord zu laufen (dieses Jahr laufe ich ganz gut). Voriges Jahr bin ich Oswiecim mit der zeit 1:22 gelaufen und dieses Jahr bin ich im April in Rybnik 15 Km mit der Zeit 1:18 gelaufen. Was mir aber sehr beunruhigt hat, war die Wettervorhersage – sonniges Wetter und 31 C. Der Start war um 11.00 Uhr und es schon die Hitze zum Ersticken war. Troztdem bin ich gut gelaufen. Erste 5.Kilometer bin ich der Durchschnittzeit 4:32 Minuten pro Kilometr gelaufen. Darum habe ich verlangsamt und bis 10-te Kilometr bin ich mit der Durschnittzeit 5:00 Minuten pro Kilometr gelaufen. Ich war also gute Laune und ich war auch sicher, dass im Ziel werde ich Personalrekord und Zeit 1:15 haben. Dann kommt aber die Krise, mir wurde ploetzlich uebel und meine Beine habe ich ganz erstarrt gehabt . Ab 13-ten Kilometr habe ich gequellt und habe nur ein Wunsch gehabt – im Ziel sein, vollkommen egal, mit welcher Zeit.
Ich habe uebergelebt und im Ziel habae ich Zeit 1:20 gehabt. Tortzdem war ich sehr enttaeuscht und traurig. Aber man kann nicht jeden Tag Personalrekord laufen und das wichtigste ist, das Laufen macht mir Spass...Zu Hause habe ich dann festgestellt, dass ich Fieber habe. Vielleicht war das die Ursache meiner schlechten Zeit oder die Folge des Laufens im Hitze...